pondělí 24. září 2012

Sofokles - Oidipus

Kousek z mého čtenářského deníku. Troufám si tvrdit, že Oidipus se mi docela povedl. Maturantům i nematurantům by mohl prospět, ale bacha: Když to nepřečtete, učitel to na vás stejně pozná. :-D

 Král Oidipus (430-425 př.n.l.)

·         tragédie
·         „Žes nadal mi i slepců, tedy slyš: Jsi vidomý, a přece nevidíš své hanby, ani kde ses usadil, s kým obcuješ − či víš snad, čí jsi syn?!“ 

 
Sofokles
* 496 př. n. l., Salamína
406 př. n. l., Makedonie
·         trojice slavných řeckých dramatiků
(Aischylos, Sofokles, Euripides)
·         žil v Athénách; úspěšný, politik, stratég
·         ze 123 her se dochovalo 7
·         pohled současníků: uznávaný
·         další díla: Trachiňanky, Antigona, Elektra, Aiás, Oidipus na Kolónu…

Postavy:

·         nemají individuální život − jsou jen figurky osudu

Oidipus – král Thébský, syn krále Laia, který je předurčen zabít svého otce a vzít si matku
                touží aktivně řídit svůj život → tím rychlejší a horší je tragédie
příliš racionální − touží odhalit zločin (i když tuší, že svůj), nepropadá sebelítosti
statečný − nespáchá sebevraždu
Iokaisté – Oidipova matka/ žena; k osudu se staví pasivně, snadno se mu podvolí
Kreón – bratr královny – Oidipův nástupce – tritagonista, jedná fér (v rámci možností)
Teiresias – věštec
Pastýř, Posel, Diův kněz, Korintňan, Dcery Oidipovy, Sbor…

Děj: 

Hra vychází z mýtu o králi Oidipovi a předpokládá u čtenáře znalost této pověsti. Nicméně pokud tato znalost chybí, nevadí to, spíš to posílí napětí a „detektivní linii“.

Théby jsou postiženy morem, Kreon přináší z věštírny poselství, že mor neustane, dokud vrah krále Laia neopustí město. Oidipus touží vypátrat zločince, věštec Teresias mu však odhalí, že on sám je vrahem svého otce.

Oidipus je šokován, v šesti výstupech odhaluje své zločiny a znění své věštby. Pastýř mu vylíčí, jak jej jako dítě (které mělo zemřít, aby se věštba nenaplnila) zachránil a odnesl ke korintskému králi Polybovi. Oidipus cestou do věštírny v potyčce zabil otce a osvobodil město od Sfingy. Stal se králem a pojal Iokaisté za ženu.

Iokaisté se ze zoufalství oběsí. Oidipus se oslepí (jejími) jehlicemi do vlasů. Opouští Théby jako zdrcený slepec.



Myšlenka:

·         neschopnost člověka bránit se svému osudu − i když bylo porušení řádu nevědomé

·         zločin → řetězení viny

-           neskončí, dokud se člověk nesmíří s osudem/neprojeví pokoru

·         neřeší dilema jedince, ale společnosti

·         motiv slepoty − Oidipus slepotu svého vědění vykoupí ztrátou zraku

-          podobně Ódin − vzdal se oka za „vnitřní“  věštecký zrak


Styl:

·         retrospektivní kompozice − „antická pradetektivka“ :-)

·         naplňuje znaky antické tragédie

·         monology − časté a filozofické

·         dialogy rychlá výměna replik → domnění horečnosti a zmatku

·         patos a vznešenost

·         archaismy, poetismy, metafory, přirovnání, symbolika

·         inverzní slovosled atd.

 

Znaky antického dramatu:

·         tragédie = hra s vážným tématem, hrdina bojuje s osudem/bohy a většinou podléhá

-          hrdina fyzicky podléhá, ale mravně vítězí

·         komedie = humorný nadhled na tehdejší problémy, končívá šťastně

·         jednota času, místa a děje

·         čerpá z mytologie

·         odvážný a statečný nebo krutý a samolibý hrdina

·         existence chóru − vyjadřuje veřejné mínění

·         veršovaná forma

·         spojení mluveného slova, zpěvu a tance

 

Kontext a vliv:

·         jedno z nejvýznamnějších dramat řecké tragédie

·         Oidipovská vina = klasický motiv − např. postavy romantismu – Máj: Vilém

·         Oidipovský komplex = psychoanalytický termín, milostný vztah syna k matce

·         neštěstí thébského lidu − svědectví o tehdejším moru

·         tento námět použili i:

o   drama: Aischylos, Euripides − ale hry ztraceny

o   inspirovali se: Seneca, P. Corneille, Voltaire, J. Cocteau

·         drama se hrálo i ve středověku

·         nejsilněji se vrátilo během renesance a humanismu

·         Sofokles zavedl 3. postavu (tritagonistu)  − vyčlenil ho ze sboru − omezil funkci chóru

o   zhustil a zdramatičnil děj

o   (protagonista Thespis, deuteragonista − Aischylos)

 

Osobní stanovisko:

·         Líbí se mi hloubka motivu slepoty.

·         Oidipa je mi zoufale líto.

Bohužel jsem četla debilní překlad z roku 1920.                                      5. 4. 2012


Žádné komentáře:

Okomentovat