Kousek z mého čtenářského deníku. Troufám si tvrdit, že Oidipus se mi docela povedl. Maturantům i nematurantům by mohl prospět, ale bacha: Když to nepřečtete, učitel to na vás stejně pozná. :-D
Král Oidipus
(430-425 př.n.l.)
·
tragédie
·
„Žes
nadal mi i slepců, tedy slyš: Jsi vidomý, a přece nevidíš své hanby, ani kde
ses usadil, s kým obcuješ − či víš snad, čí jsi syn?!“
Sofokles
*
496 př. n. l.,
Salamína
†
406 př. n. l.,
Makedonie
·
trojice slavných řeckých dramatiků
(Aischylos, Sofokles, Euripides)
·
žil v Athénách; úspěšný, politik,
stratég
·
ze 123 her se dochovalo 7
·
pohled současníků: uznávaný
·
další
díla: Trachiňanky, Antigona,
Elektra, Aiás, Oidipus na Kolónu…
Postavy:
·
nemají individuální život − jsou jen
figurky osudu
Oidipus
–
král Thébský, syn krále Laia, který je předurčen zabít svého otce a vzít si
matku
touží aktivně řídit svůj život
→ tím rychlejší a horší je tragédie
příliš racionální − touží
odhalit zločin (i když tuší, že svůj), nepropadá sebelítosti
statečný − nespáchá
sebevraždu
Iokaisté
–
Oidipova matka/ žena; k osudu se staví pasivně, snadno se mu podvolí
Kreón
– bratr královny – Oidipův nástupce – tritagonista, jedná fér (v rámci
možností)
Teiresias
– věštec
Pastýř,
Posel, Diův kněz, Korintňan, Dcery Oidipovy, Sbor…
Děj:
Hra vychází
z mýtu o králi Oidipovi a předpokládá u čtenáře znalost této pověsti. Nicméně
pokud tato znalost chybí, nevadí to, spíš to posílí napětí a „detektivní linii“.
Théby
jsou postiženy morem, Kreon přináší z věštírny poselství, že mor neustane,
dokud vrah krále Laia neopustí město. Oidipus touží vypátrat zločince, věštec
Teresias mu však odhalí, že on sám je vrahem svého otce.
Oidipus
je šokován, v šesti výstupech odhaluje své zločiny a znění své věštby. Pastýř
mu vylíčí, jak jej jako dítě (které mělo zemřít, aby se věštba nenaplnila)
zachránil a odnesl ke korintskému králi Polybovi. Oidipus cestou do věštírny v
potyčce zabil otce a osvobodil město od Sfingy. Stal se králem a pojal Iokaisté
za ženu.
Iokaisté
se ze zoufalství oběsí. Oidipus se oslepí (jejími) jehlicemi do vlasů. Opouští
Théby jako zdrcený slepec.
Myšlenka:
·
neschopnost člověka bránit se svému osudu − i když
bylo porušení řádu nevědomé
·
zločin → řetězení viny
-
neskončí, dokud
se člověk nesmíří s osudem/neprojeví pokoru
·
neřeší dilema jedince, ale společnosti
·
motiv slepoty − Oidipus slepotu svého vědění vykoupí
ztrátou zraku
-
podobně Ódin − vzdal se oka za „vnitřní“ věštecký zrak
Styl:
·
retrospektivní kompozice − „antická pradetektivka“
:-)
·
naplňuje znaky antické tragédie
·
monology − časté a filozofické
·
dialogy rychlá výměna replik → domnění horečnosti a
zmatku
·
patos a vznešenost
·
archaismy, poetismy, metafory, přirovnání, symbolika
·
inverzní slovosled atd.
Znaky
antického dramatu:
·
tragédie = hra s vážným tématem, hrdina bojuje s
osudem/bohy a většinou podléhá
-
hrdina fyzicky podléhá, ale mravně vítězí
·
komedie = humorný nadhled na tehdejší problémy,
končívá šťastně
·
jednota času, místa a děje
·
čerpá z mytologie
·
odvážný a statečný nebo krutý a samolibý hrdina
·
existence chóru − vyjadřuje veřejné mínění
·
veršovaná forma
·
spojení mluveného slova, zpěvu a tance
Kontext a vliv:
·
jedno z nejvýznamnějších dramat řecké tragédie
·
Oidipovská vina = klasický motiv − např. postavy
romantismu – Máj: Vilém
·
Oidipovský komplex = psychoanalytický termín,
milostný vztah syna k matce
·
neštěstí thébského lidu − svědectví o tehdejším moru
·
tento námět použili i:
o drama: Aischylos,
Euripides − ale hry ztraceny
o inspirovali
se: Seneca, P. Corneille, Voltaire, J. Cocteau
·
drama se hrálo i ve středověku
·
nejsilněji se vrátilo během renesance a humanismu
·
Sofokles zavedl 3. postavu (tritagonistu) − vyčlenil ho ze sboru − omezil funkci chóru
o zhustil a
zdramatičnil děj
o (protagonista
–Thespis, deuteragonista − Aischylos)
Osobní stanovisko:
·
Líbí se mi hloubka motivu slepoty.
·
Oidipa je mi zoufale líto.
Bohužel jsem četla debilní překlad z roku 1920. 5. 4.
2012
Žádné komentáře:
Okomentovat